– Sámegiella ii berrešii leat válljenláhkái

En koftekledd fylkesråd sitter blant folk i fylkestingssalen. - Deaddil ja stuora govva ihtáAnne Toril Eriksen Balto (Gb), Plána, ekonomiija ja kultuvrra fylkkaráđđi. Sunniva Tønsberg Gaski Fylkkaráđđi Anne Toril Eriksen Balto (Gb) ballá ahte sámegiella badjelgehččo jus šaddá válljenláhkái giellaealáskahttingielddaide ja gávpotgielddaide geain lea erenomáš ovddasvástádus sámi gillii, vástidit geavaheddjiid sámegillii. Dáid evttohusaide ii čuovvul fylkkagielda iežas gulaskuddamis.

Les på norsk

Gieldda- ja ođasmahttindepartemeanta evttoha iežas gulaskuddančállosis rievdadit sámelága giellanjuolggadusaid vai otná hálddašanguovlu sámi giellat lonuhuvvo giellaguovlluortnegiin mas leat golbma gieldakategoriija.

Guovtti dáin kategoriijain lea evttohus ahte galgá leat válljenvejolašvuohta gielddaide vástidit iežaset ássiide sámegillii. Dáid evttohusaide ii čuovvul fylkkagielda iežas gulaskuddamis.

– Rievdadusat sámelága giellanjuolggadusaide berre leat mihttun nannet sámi giela, ii ge goaridit sámegiel geavaheddjiid vuoigatvuođa oaččut vástádusa sámegillii. Diehtit ovddeš vásáhusain ahte go lea válljenvejolašvuohta, de lea álki válljet álkimus luotta, cealká fylkkaráđđi Anne Toril Eriksen Balto (Gb).

Nu go sámeláhka lea odne, de lea dárogiella ja sámegiellat ovttadássásaččat, buohkain lea vuoigatvuohta oaččut vástádusa sámegillii go deaivvada almmolaš hálddašemiin.

Gulaskuddan meannuduvvo Romssa ja Finnmárkku fylkkadikkis, gaskavahku golggotmánu 20.beaivi.

Geahča buot áššebáhpiriid dás

Eanet sámegielhállit almmolaš virggiin

Departemeanta evttoha maiddái cealkámušas ásahit ođđa láhkamearrádusa mii dárkkuha beassat jearrat sámegiel gelbbolašvuođa jus lea sávahahtti dahje dárbbašlaš gelbbolašvuohta virgádeamis virggiide almmolaš ásahusaide, go ásahusas lea dárbu dán gelbbolašvuhtii doaimmahit iežaset barggu.

Váikko lea lobálaš odne ge, háliida departemeantta čalmmustahttit dán sámelágas.

Fylkkaráđđi lea ilus dáinna čalmmustemiin evttohusas láhkarievdadusas. Dát rievádus sámelága giellanjuolggadusain láhčá nannosit gáibádusaid ja fuomášumi háhkat sámegielhálliid gielddaide/suohkaniidda ja fylkkagielddaide

– Lean ovtta oaivilis ahte dát lea ja boahtá leat mearrideaddji addit buori ja dásseárvosaš bálvalusdoaibma sámegielhálli hálddašanguovllu álbmogii ja eará almmolaš bálvalusaide, dadjá Eriksen Balto.

Fylkkagielda ofelažžan

Gulaskuddanvástádusas boahtá ovdán dat lea maiddái sávahahtti ahte fylkkagieldda stáhtus ja rolla bálvalusásahussan gielddaide mat leat sámi giellaguovllus čalmmustahttojuvvo ja ovdánahttojuvvo.

– Mii galget leat ofelažžan nannemis sámi giela, kultuvra ja eallinvuogi. Berre bidjot vuđđui ahte fylkkagielda fátmmasta giellaovddidangielddaid galgá leat seamma stáhtus, ja duođalaš ovttadássásašvuohta sámi gielas ja dárogielas, deattuha fylkkaráđđi Anne Toril Eriksen Balto (Gb) .

Fylkkaráđđi deattuha ahte lea nationála ja stáhtalaš ovddasvástádus láhčit dili vai gielddat, ja servvodat muđui ge, lea duohta vejolašvuohta loktet sámi gielaid geavatlaččat.

Lea áibbas čielga eaktu ahte Sámediggi, gielddat ja fylkkagielddat fertejit oažžut doarvái ja lasihuvvon doarjagiid stáhtas áimmahuššat sámi gielaid buori vuogi mielde, loahpaha fylkkaráđđi Anne Toril Eriksen Balto (Gb).
 

Til toppen