Sámi ovttasbargu guovddážis

En mann i kofte står på en talerstol.  - Deaddil ja stuora govva ihtáFylkkaráđđi Bjørn Inge Mo (Gb) beassái viimmat sávvat bures boahtima fysalaš sámekonferánsii maŋŋel maŋidemiid. Govvat: Hanne H. Lille/Romssa ja Finnmárkku fylkkagielda– Stuorámus hástalus sámepolitihkain ja eamiálbmotpolitihkain lea ollašuhttit, dajai fylkkaráđđi Bjørn Inge Mo (Gb) go son sávai bures boahtin dán jagáš sámekonferánsii.

Fáddá dán jagáš konferánssas lea ovttasbargosoahpamuš gaskal Romssa ja Finnmárkku fylkkagieldda ja Sámedikki.

Loga fylkkaráđđeášši Sámedikki ja Romssa ja Finnmárkku fylkkagieldda ovttasbargosoahpamuša birra

Su rahpansártnis gesii fylkkaráđđi Bjørn Inge Mo (Gb) maiddái ovdán gáppus dili Eurohpás, ja sámi ovttasbargu riikkaidrájiid rastá lea sevdnjes dilis dál.

Mii leat oassi Sámis ja Sápmi lea oassi Ruoššas mii dál lea soahtagoahtán iežas kránnjáriikkain. Ovttasbargu davvin lea sevdnjes dilis dál, muhto mii lea oassi álbmogis geas mii beroštat ja geainna mis lea searvevuohta.

Sámekonferánsa lágiduvvui guokte beaivve badjel, njukčamánu 2.-3.b. ja sisttisdoallá politihkalaš rahpanoasi, ja maiddái okta eanet fágalaš oassi, mas guorrá sámi servvodaga dáhpáhusaid.

Fáttát mat namuhuvvojit leat oahpahus ja oahppan, ealáhus ja servvodateallin, sámi statistihka ja analysa, ja maiddái sámi dáidda ja kultuvra institušuvnnat.

Loga olles fylkkaráđi Bjørn Inge Mo rahpansártni vuolábealde govaid.

Dáppe lea vejolaš geahččat konferánsa báddejuvvon

Sámediggepresideanta, stáhtačálli, ja ráhkis buohkat!

Máilmmigovva lea rievdan ijas. Mii leat oassi Sámis ja Sápmi lea oassi Ruoššas guhte lea soahtagoahtán ovtta iežas kránnjáriikkain. Ovttasbargu davvin lea sevnnjodan, muhto mii leat oassi álbmogis geas mii beroštat ja geainna mis lea searvevuohta. Dáid olbmuiguin háliidat mii joatkit ovttasbargat ja ovttasdoaimmat. Min jurdagat mannet Ukraina álbmogiid ja buohkaide geat eai leat sivalačča dasa masa leat fáhtehallan dán issoras soahtedaguide.

Sápmi ii dovdda rájáid – muhto sápmelaččat dovdet rájiid juohke beaivvi. Erenomážit Covid-19 pandemiija oktavuođas dovddiideimmet árgabeaigáržžidemiiguin. Stáhtarájit lea gesson gasku min ruovttu ja dagan min stáhtaássiin iešguđet riikii. Giddejuvvon rájis hehttii árgabeaioktavuođa, sosiála eallima. Ijas ii lean vejolašvuohta vuolgit bargui dahje galledit kránnjáid. Lea erenomážit sii geat ásset lahka rájáid, ja sii geain lea ealáhus ja bearáš goappát beali rájá guhte čuozai. Čuozai garrasit mii ii galggašii dáhpáhuvvat fas, mii fertet gávdnat eará čovdosiid vai árgabeaivi ii bissán midjiide geat ássat ja eallit rádjaguovlluin.

Ráhkis guossit! Bures boahtin dán jagáš sámekonferánsii, mas ovttasbargisoahpamuš gaskal Romssa ja Finnmárkku fylkkagieldda leamašan duogábealde prográmma hábmemin ja bovdemin logaldalliid.

Dii geat lehpet oasálastin ovdal dovdabehtet politihkalaš álggaheapmi ráhpaoasis, mii manná fas eanet fágalaš ovdanbuktimii, mas mii geahčadat mii dáhpáhuvvá sámi servvodagas.

Politihkalaš oasis oažžut oanehis stáhtusčoahkkáigeasu das mii dáhpáhuvvá sámi servvodagas, min geahčastat, muhto maiddái Sámedikki ja Ráđđehusa bealis, ja mii beassat maiddái dovddiidit gieldda beali sámepolitihkain. Mun lean nu rámis das ahte mii nákcet čájehit dán govdodaga, okta dain moatti arenan. Go manná bures sámepolitihkain, lea danne go mii ságastallat ovttas, mii guldalat ja mii oahpat guhtet guoibmámet.

Konferánsa fágalaš oassi lea giela, oahppu ja oahpahusa, ealáhusa ja servvodateallima, statistihka ja analysa birra ja maiddái sámi dáidda ja kultuvra institušuvnnaid birra. Dát buktagat ovddastit fáttá govdodaga maid mii gávdnat dan ođđa ovttasbargosoahpamušas, muhto álggaheaddjit leat dieđusge beassan hábmet iežaset sáhkavuoru dan fáttá mielde maid mii leat háliidat ahte sii galget čalmmustahttit.

Dat mii lea ođas dán jagi lea ahte mis maiddái lea álggaheaddjit priváhta aktevra, nu go Nerstranda gávpeguovddáš ja Protect Sápmi. Lea dehálaš danne go sámepolitihkka ii goassege lihkostuva jus dušše leat almmolašvuohta guhte oasálastet, mii dárbbašat maiddái ahte priváhta aktevrraid oidnet dárbbu, ja soaitá maiddái dienasvejolašvuohta mii lea vuođđun dahje bargat sámi áššiiguin iežaset doaimmas.

Stuorámus hástalus sámepolitihkain ja eamitálbmotpolitihkain lea ollašuhttit. Áššit sáhttet leat buorit dan dásis gos ságastallat prinsihpaid birra, konvenšuvnnaid ja lágaid birra, muhto gažaldat leat ge doaibmá go, váikkuhit go sápmelaččaid eallimii ja árgabeaivái, doppe gos ásset, doppe gos barget, doppe gos johtet.

Ovttasbargosoahpamušas leat mii hábmet dán láhkai servvodatmihttun; “Fátmmastit sámi giela ja kultuvrra eanaš servodatsurggiin, vai sámi servvodagas ja ealáhusas lea oadjebas boahtteáigi.”

Háliidan maiddái lohkat vuosttaš oasi soahpamušas, mii mu mielas nu čábbát ovdanbuktá dan maid mii háliidat:

Dáinna soahpamušain oassebealit háliidit náitit fámuid ovddidit Romssa ja Finnmárkku, doppe gos sámi eallinválljen ja árgabeaiválljen, sihke individuálalaččat ja kollektiivvalaččat, lea vejolaš ja lunddolaš oassi servvodatovdáneamis, sihke sámi báikkálašservvodahkii ja gávpot- ja guovlluguovddážiin.”

Mii diehtit sámepolitihka ollašuhttin dáhpáhuvvá institušuvnnaid bokte. Danne leat ge várren saji dán jagaš sámekonferánsii fuomášumi dasa mii lea bovssaid siste, institušuvnnain. Dan dahkat mii guovtti suorggis, joatkkaskuvlla oahpahusas ja kulturinstitušuvnnaid siskkobealde.

Politihkkárin dárbbašat mii buorre gelbbolašvuođa mat doibmet ja mat eai doaimma, vai mii oažžut eanet das mii doaibmá ja unnit das mii ii doaimma.

Oahppoossodat bargá bajidit vuordámušaid fálaldat kvalitehtii maid addet joatkkaskuvlla ohppiide. Dát fátmmasta erenomážit maiddái sámegieloahpahusa, masa leat bidjat olu resurssaid daid maŋemuš vihtta jagi. Ovdamearka dihte lea fylkkadiggi nammadan Leavnnja joatkkaskuvlla mearasámi resursaskuvla, muhto maid mearkkaša dát skuvlii, guđe vásáhusaid leat sis dán ođđa rollas?

Kultursuorggis geahčadat vásáhusaid mo hukset dálá sámi institušuvnnaide, mii geahčadat mii dárbbašuvvoo vai sámi kulturguovddážin lea buorre dilli, ja mii geahčadat hástalusaide Romssa birrasiin rahčet ođđa sámi institušuvnnaid ja institušuvnnaid main lea sámi sisdoallu. Illudan guldalit buot dáid iešguđet vásáhusaid.

Dehálaš oassi mii lea dáhpáhuvvan lágabealis ovddit háve rájes go deaivvadeimmet, lea ahte mii viimmat leat ožžon sadjái konsultašuvdnalága, mii maiddái guoská gielddaide ja fylkkagielddaide, ja ii beare stáhtii, nu go lei dan boares konsultašuvdnasoahpamušas. Dát láhkarievdadeapmi jáhkán mun boahtá dáhkat erohusa, muhto mis lea gieldda bealis unnán vásáhusat mo mii galgat lahttet láhkii, ja mo láhka doaibmá plána- ja huksenlága ektui. Dás fertet mii guldalit Sámediggái ja stáhtii, geain lea vásáhusat konsultašuvnnaiguin, buorrin ja bahán, 2005 rájes. Dát lea ge suorgi mas mii fertet lágidit áibbas sierra konferánsa maŋŋelis?

Soahpamuša hábmemis, mii lea bistán guokte jagi, de lea ge muhtin fáttáin váddásit olahit ovttamielalašvuođa go eará fáttáin. Soaitá ii leat leamašan veahkkin ge ahte Sámediggi lea soahpadeamen ovtta oassálastin mii ii leat šat oanehis áiggis.

Dása leat mii várren saji go hábmiimet soahpamušteavstta dainna vugiin ahte dat lea buorre soahpamuš maiddái daid ođđa fylkkaide maŋŋel juohkima. Dainna oaivvildat ahte mii eat leat duššás geavahan áiggi. Muhto baicca leat bidjan standárda, čiekŋudan standárda ja govdodaga soahpamušas gaskal eamitálbmotparlameantta ja regionála almmolaš orgána.

Gullá maiddái áššiide mas mis lea boasttooinnolaš iešguđet vuođđu vuolggasadji, nu go gažaldagat ealáhusovdáneami ektui ja ruoná molsašupmi ektui.

Sirddolašvuohta ja veahkadatnjiedjan lea dat stuorámus hástalus ovdáneapmái davviguovlluin ja sámi báikkálaš servvodahkii. Bealit vuorjašuvvet go ásahuvvot nu unnán fitnodagat guovllus, ja ásaiduvvet menddo unnán ođđa bargosajit dálá ealáhuseallimis. Bealit dadjet soahpamuša ahte galgat láhčit saji árvohuksemii, gelbbolašvuođabuvttadeapmái ja innovašuvdnii, mo geavahit guovllu luonddu- ja kulturresurssaid leat guovddážis bisuhit ja ovdánahttit eallinmiela, bargosajiid ja barggaheami.

Lea oktasaš ulbmil oassebeliin ahte Romssa ja Finnmárkku energiija- ja luondduriggodat galget geavahuvvot ealáhus- ja industriijaovdáneapmái go vuođđoávnnasbuvttadeami fievrridit eret regiovnnas. Danne lea ge mis vuordámuš ahte ekonomalaš doaimmat mat lea vuođđuduvvon davvi luonddu- ja kulturresurssain galgá buktit mearkkašahtti ja bistevaš lassiváikkuhusaid báikkálaččat ja regionálalaččat. Mii háliidat lagabut ovttasbarggu oktasaš áŋgiruššamiidda ealáhusa- ja bargosadjeovdáneami ektui, goallostit eksporta doaimmaid ja gálvolágideaddjiindustriija.

Mii dadjat maiddái ahte mii ruhtadoarjjaortnegiid bokte, sisaoastinráđđenvugiin ja aktiivvalaš oamasteaddjiin galgat láhčit guoddevaš ealáhusovdánahttimii. Dás lea olu maid galgá deavdit sisdollui, muhto háliidan deattuhit ahte lea vuosttaš háve go jurddašat maiddái sisaoastinvugiid, dahje almmolaš háhkamiid, sáhttá leat sámepolitihkalaš dimenšuvdna. Lea maiddái ávkkálaš, ja dehálaš, ahte mii ovttas FeFo:n galgat geahččat vejolašvuođaid boahttevaš sálašjuogadeami ja vuođđojurdagiid dása. Maiddái johtalussii ja sisráhkadussii lea várrejuvvon sierra bajilčála soahpamuššii.

Fylkkaráđi bealis, ja munnje persovnnalaččat, lea ge dehálaš ahte mii searvevuođas nákcet ságastallat dáid áššiid birra mat dagahit rámmaid buori eallinprošeavttaide dáppe davvin. Jus eat nákce dan, de leat mii duššadan vejolašvuohtan leat politihkarin ja politihkalaš orgánan. Lea ge nu ahte váttis áššit eai jávkka danne go eat hála ovttas daid birra – dát leat doppe servodatságastallamis – Juohke áidna beaivve.

Danne lea ge dehálaš ahte mii soahpamuša bokte boahtá ovdán ahte “Bealit oidnet ahte min iežamet barggu bokte lea ovddasvástádus hábmet fátmmasteaddji digaštallandilálašvuođa ja dohkkehit guhtet guoibmámet áŋgiruššama rollain ja ovddasvástádusain duogážiin.

Munnje lea maiddái dehálaš ahte soahpamuš dadjá juoga illasteami, givssideami ja vealaheami birra, mii lea ge stuorra servvodatváttisvuohta, ja álbmotdearvvašvuođaváttisvuohta. Mii diehtit ahte álbmotdearvvašvuođaváttisvuođain lea tendeansa ihtit bušeahtain almmolaš orgánain, dávjá seagáš ja hástaleaddji vugiiguin. Servodahkan mis ii leat ráđđi joatkit váldit dákkár dárbbašlaš olggosgoluid.

Ráhkis buohkat! Lea gal eanet fáttát soahpamušas maid mun livčče sáhttán namuhit, nu go ovdamearka dihte ahte bealit bohtet váikkuhit vai bargu ovdána johtileabbo Sámevuoigatvuođalávdegotti árvalusa guvluide mattabeali Finnmárkku dahje NAČ 2016:18 Váibmogiella čuovvoleapmái.

Mun jáhkán goitge lea dehálaš mo mii juohke beaivvi ovddos guvlui fertet muitit ollašuhttit dáid áššiid maidda mis lea ovttamielalašvuođas ja eaktodáhtolaš dásis. Dát guoská sihke politihkalaš dássái ja hálddahuslaš dássái. Ii leat unnán maid mii galgat olahit ovttas, muhto lea ge dan guovllus gos ásset eanemus sápmelaččat. Dát geatnegahttá nana árjabidjama!

Min árjabidjan, fylkkagieldda ja Sámedikki, lea aŋkke sorjavaš dis guhte lehpet dáppe odne, gielddat, stáhtaetáhtat, sámi ja dáro institušuvnnat ja maiddái dat máŋga sámesearvvi daid iešguđet surggiin. Dii fertebehtet minguin ovttasbargat ja állet bala cavgileamis midjiide jus mii eat čuovvul dan standárda maid dat ođđa soahpamuš gaskal fylkkadikki ja Sámedikki ovddasta.

Til toppen