Čáhcehálddašeapmi

Čáhci lea okta dain deháleamos eavttuin heggii. Ii dušše olbmuide, muhto maiddái ealli ja doaibmi lundui. Go buvttada gálvvuid ja bálvalusaid de lea maiddái čáhci mearrideaddjin.

Čáhceregiovdnaeiseváldin galgá Romssa ja Finnmárkku fylkkagielda dagahit ahte čáhcehálddašeapmi ja areálageavaheapmi surggiid gaskkas, ja gieldda- ja fylkkarájiid gaskkas, koordinerejuvvo ja ovttastahtto.

Čáhceláhkaásahus

Čáhceláhkaásahus bidjá gáibádusaid vai min čáhci geavahuvvo ollislaš suodjalemiin ja ceavzilvuođain. Čáhceregiovdnaeiseváldi lea regionála čáhcehálddašeami plánema eiseváldi, dan mielde galget buot čázit Romssas ja Finnmárkkus hálddašuvvot.

Romssa ja Finnmárkku fylkkas leat guokte čáhceregiovnna; Romssa ja Finnmárkku čáhceregiovdna ja internationála Norgga-Suoma čáhceregiovdna.

Plánat gokčet buot čáziid čáhceregiovnnain; olles riddolinjá, buot stuorra ja smávva čázádagat, stuorra ja smávva jávrrit ja buot vuođđočázit. Dat čilge makkár dilis čázit leat dál, bidjá konkrehta mihtuid boahttevaš birasdilálašvuhtii ja evttoha čovdosiid olahan dihte doarvái buori dili. Ná áimmahuššat čázi ollislaččat, ávkin sihke olbmuide ja eallimii čáziin.

Geahča Romssa ja Finnmárkku čáhcehálddašanplánaid "Luondu ja biras" vuolde

Plánaáigodagas 2016-2021 leat čađahuvvon máŋga positiiva doaibmabiju min čáhcebirrasa ovdii.

Dáppe gávnnat gihppaga mas lea inspirašuvdna

Bargu čáhceláhkaásahusa vuođul čuovvu guđajagi birrajođuid. Galget ráhkaduvvot rievdaduvvon ja ođasmahtton čáhcehálddašanplánat 2022-2027 áigodaga ovddas.

Eanet dieđut dán barggu birra leat gávdnamis čáhceportála regionála siidduin

Searvat doaimmaide

Oassin ollislaš hálddašeamis leat buot etáhtat main lea fápmudus čázis geatnegahtton čuovvut plána, ja dan čuovvulahttit doaibmabijuiguin go dárbbašuvvo. Sii servet danne jotkkolaš ovttasbargui čáhceregiovdnaeisseválddiin.

Čáhceregiovdnaeiseváldi galgá fuolahit ahte buohkaide addo vejolašvuohta searvat bargui, sihke stuorra ja smávva berošteddjiide, vai mii čalmmustahttit buot beliid čázi geavaheamis ja seailluheamis. Rabasvuohta ja searvan lea guovddáš ášši barggus hukset ipmárdusa dasa mat áitet birrasa čázis ja mo galgá olahit birasmihtuid. Čáhceeiseválddit hástalit, bagadit ja dorjot dán áŋgiruššama hálddašan dihte čáziid nu bures go vejolaš dálááiggis ja boahtteáiggis.

Vann-nett

Vann-nett lea almmolaš diehtovuođđu mii sihkkarastá ahte birasdieđut leat olámuttos fágalaš ásahusaide, beroštupmejoavkkuide, eiseválddiide ja almmolašvuhtii, ja fállá seammás vejolašvuođa buktit cealkámušaid čáhcehálddašeapmái sin barggu olis.

Čáhcehálddašeapmi báikkálaš dásis

Čáhceregiovnnat juhkkojuvvojit unnit čáhceguovlun mat čuvvot lunddolaš njuoskkadatguovlluid. Máŋgga čáhceguovllus lea virgáduvvon koordináhtor gii bargá gielddaidgaskasaš ovttasbargguin ja galgá sihkkarastit báikkálaš mielváikkuheami ja áŋgiruššama ja čuovvuleami gieldda ovddasvástádusguovllu siskkobealde.

Eanet dieđut bargguid birra čáhceregiovnnas ja báikkálaš čáhceguovlluin leat gávdnamis čáhceportála siidduin:

Til toppen